Archeologický výzkum novověké „Dvořákovy“ cihelny (k. ú. Vysoké Mýto)

Arkadiusz Tajer, Miroslav Kaňka

Archeologia technica, č. 36 (2025)
Strany: 28–42
Jazyk: čeština
Typ příspěvku: vědecký článek
DOI: https://doi.org/10.61574/AT.2025.28

Abstrakt:
Archeologický výzkum cihlářského areálu na západním předměstí města přinesl významný objev neznámé, či spíše zapomenuté technické památky, která zde existovala v 19. století. K důležitým závěrům výzkumu jistě patří zjištění, že odkryté pozůstatky pece se dvěma sousedícími komorami představují v současnosti jediný hmotně doložený příklad tohoto typu cihlářské pece u nás. Práce s písemnými prameny zmiňujícími provoz poprvé k roku 1839 umožnila objevit jméno původního zakladatele cihelny a sledovat jeho nástupce snad až do zániku tohoto zařízení od padesátých let 19. století. Zvláštní pozornost byla věnována žárové peci, k níž byla již před rokem 1839 dostavěna ze strany druhá komora. Toto řešení je součástí obecnějšího fenoménu uplatňovaného u cihlářských žárových pecí v 19. století, který jsme označili jako zdvojování. Pro vysvětlení uvádíme i další příklady z našeho území, u nichž se užívalo zdvojování žárových pecí, zdvojování jejich komor nebo vytápění ze dvou stran žárové pece, a pokoušíme se o nastínění typologie motivu zdvojování.